Vyhláška 194/2007 Sb.

194/2007 Sb.

Vyhláška

ze dne 17. července 2007,

kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné
ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé
vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov
přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie

Změna: 237/2014 Sb.

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č.
406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb.,
(dále jen "zákon") k provedení § 6a odst. 9, 10 a 11 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství^1)
a stanoví

a) pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody,

b) měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé
vody,

c) požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov měřicí a
indikační technikou a zařízeními regulujícími dodávku tepelné energie
konečným spotřebitelům,

d) rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
registrujícími dodávku tepelné energie.

Pravidla pro vytápění

§ 2

(1) Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.

(2) Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná
denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě
poklesne pod +13 st. C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje
počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 st. C pro
následující den.

(3) Průměrnou denní teplotou venkovního vzduchu je čtvrtina součtu
venkovních teplot měřených ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních
ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., přičemž teplota měřená ve 21.00
hod. se počítá dvakrát.

(4) Vytápění bytů a nebytových prostor v bytových a nebytových budovách
se omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, jestliže průměrná denní
teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě vystoupí
nad +13 st. C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí
nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. Omezení
vytápění se provádí tak, aby byly dodrženy požadavky jejich tep-lotního
útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místnosti. Při následném
poklesu průměrné denní teploty venkovního vzduchu pod +13 st. C se
vytápění obnoví.

(5) V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se
vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh
venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky.

(6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a
ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené
průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty
vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy.

(7) Výpočtová teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem je výsledná
teplota, která zohledňuje vedle teploty vnitřního vzduchu i vliv sálání
okolních stěn. Kontrola dodržení výpočtové teploty vnitřního vzduchu se
ověřuje kulovým teploměrem.

(8) Průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných místnostech se
měří teploměrem odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění
a činí jednu čtvrtinu součtu teplot vnitřního vzduchu naměřených
uprostřed půdorysu místnosti ve výši 1 m nad nášlapnou vrstvou podlahy
v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod.

(9) V době od 22.00 do 6.00 hod. se vytápění obytných místností a v
neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezí nebo
krátkodobě přeruší do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich
teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností^2).

(10) V průběhu vytápění je podle odstavce 6 v obytných místnostech a v
ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem
odpovídající průměrná teplota vnitřního vzduchu naměřená teploměrem
odstíněným vůči sálání okolních ploch a vlivu oslunění oproti číselné
hodnotě výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem

a) vyšší o 1 st. C v místnosti s jednou venkovní stěnou, nebo

b) vyšší o 1,5 st. C v místnosti s dvěma venkovními stěnami, nebo

c) vyšší o 2 st. C v místnosti s třemi nebo více venkovními stěnami,
nebo

d) navíc vyšší o 1 st. C v místnosti v případech, kdy plocha průsvitné
výplně vnějších otvorů přesahuje polovinu celkové plochy vnějších stěn
a střechy (stropu), je-li v ní otvor.

§ 3

(1) Vytápění na vyšší průměrné teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných
místnostech je možné v případě bytů za předpokladu požadavku více než
dvou třetin nájemníků, konečných spotřebitelů nebo vlastníků těchto
bytů a za podmínky, že v bytech ani nebytových prostorách nebudou
překročeny limity vnitřních teplot.

(2) Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro byty
a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením
průměrných teplot vnitřního vzduchu stanovených podle zásad uvedených v
§ 2 odst. 6, 10 a § 3 odst. 11 o hodnotu 2 st. C, případně teplotami
určenými v nebytových prostorách technologickými předpisy nebo
stanovenými odbornou expertízou.

(3) Společné vytápěné prostory v obytných domech a nebytové prostory v
bytových i nebytových budovách jsou v průběhu otopného období v době
jejich provozu vytápěny tak, aby v nich byla zabezpečena výpočtová
teplota vnitřního vzduchu stanovená projektem budovy.

(4) Vytápění nebytových prostor v bytových i nebytových budovách se ve
dnech, kdy nejsou provozovány, omezí nebo přeruší tak, aby byly
dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou
stabilitu místnosti.

(5) Výpočtové teploty vnitřního vzduchu a relativní vlhkosti v otopném
období ve vytápěných místnostech jsou stanoveny v příloze č. 1 k této
vyhlášce.

(6) Plánované opravy, údržbové a revizní práce, které mohou způsobit
omezení či přerušení vytápění budov, se provádějí mimo otopné období.

§ 4

Pravidla pro dodávku teplé vody

(1) Teplá voda je dodávána celoročně tak, aby měla na výtoku u
spotřebitele teplotu 45 st. C až 60 st. C, s výjimkou možnosti
krátkodobého poklesu v době odběrných špiček spotřeby v zúčtovací
jednotce^3).

(2) Dodávka podle odstavce 1 je uskutečňována denně nejméně v době od
6.00 do 22.00 hod.

(3) Do nebytových budov se dodávka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou
provozovány, přeruší, pokud je to technicky možné.

(4) Nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie na dodávky teplé
vody odpovídají měrným spotřebám na její přípravu a dodávku zvýšeným o
50 % oproti hodnotám uvedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(5) Odstávka v dodávce teplé vody mimo otopné období z důvodu plánované
údržby v rozsahu do 14 dnů se dohodne mezi dodavatelem a odběratelem,
který ji oznámí nejméně 10 dnů před jejím započetím všem konečným
spotřebitelům.

§ 5

Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu
teplé vody uplatňované při užívání nových nebo při změně dokončených
staveb

(1) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu
teplé vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových
budov, vztažené na 1 m2 podlahové plochy bytových budov nových nebo
budov, u nichž byla dokončena změna mající vliv na všechny
tepelně-technické vlastnosti budovy po 1. lednu 2002, případně na 1 m3
připravené teplé vody, jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu
teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v
příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního
předpisu^4).

§ 6

Regulace ústředního vytápění a přípravy teplé vody v budově

(1) Regulace vytápění bytových a nebytových budov se provádí

a) regulací parametrů teplonosné látky, zejména podle průběhu
klimatických podmínek nebo venkovní teploty vzduchu ve vztahu k vnitřní
teplotě vzduchu ve vytápěném prostoru nebo podle zátěže, pokud není
zajišťována již jejím výrobcem či distributorem, s výjimkou vytápění ze
zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva,

b) samostatnou automatickou regulací části vnitřního zařízení - zónová
regulace, pokud to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým
stranám, odlišná tepelná akumulace nebo různý způsob využívání jejích
jednotlivých částí, zejména byty a nebytové prostory,

c) individuálním automatickým regulačním zařízením u jednotlivých
spotřebičů určených pro vytápění reagujícím na změny vnitřních
teplotních podmínek a výskyt tepelných zisků s výjimkou případů, kde je
to z technických nebo bezpečnostních důvodů neuskutečnitelné, zejména u
sálavého vytápění, teplovzdušného vytápění, vytápění ze zdrojů tepelné
energie s násypnými kotli na tuhá paliva,

d) regulací tlakové diference v odběrném tepelném zařízení, pokud to
vnitřní rozvod tepelné energie vybavený individuální regulací podle
písmene c) vyžaduje.

(2) Regulace parametrů teplé vody se provádí, pokud není zajišťována
již jejím výrobcem či distributorem,

a) regulací teploty teplé vody v rozmezí stanoveném v pravidlech pro
dodávku teplé vody,

b) zajištěním požadovaného přetlaku nezbytného ke spolehlivé dodávce v
budově.

§ 7

Měření množství tepelné energie a teplé vody v zúčtovací jednotce

(1) Stanovení množství tepelné energie v případě její výroby uvnitř
zúčtovací jednotky se provádí měřením v kotelně nebo zjišťováním
množství spotřebovaného paliva a výpočtem z množství paliva jeho
průměrné výhřevnosti a účinnosti zdroje.

(2) Měření množství teplé vody připravované v zúčtovací jednotce se
provádí měřením množství vody na vstupu do ohřívače. Spotřeba teplé
vody u konečných spotřebitelů se vyhodnocuje na základě osazení a
odečítání spotřebitelských vodoměrů, pokud jsou instalovány.

(3) Stanovení množství tepelné energie pro přípravu teplé vody v
zúčtovací jednotce se v bytové a nebytové budově provádí

a) v případě, že je teplá voda připravována v předávací stanici
umístěné v budově, měřením množství tepelné energie na vstupu do
ohřívače teplé vody, případně jeho stanovením ze spotřeby mimo otopné
období,

b) v případě přípravy teplé vody ve zdroji tepelné energie (kotelně)
umístěném v budově může být měření tepelné energie nahrazeno stanovením
množství paliva na její přípravu (např. podle spotřeby mimo otopné
období), případně použitím vzájemného podílu spotřeby tepelné energie
na přípravu teplé vody 40 % a na vytápění 60 %.

(4) Měřicí a indikační technika^5), uplatněná u spotřebitelů v
zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného
principu a provedení.

§ 7a

Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie

(1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod
chladu vybaví v případě, že

a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě,
pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle
zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění
nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru,

b) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika
místech,

1. zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo

2. pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu
podle zákona o metrologii.

(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro
rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný
na každém otopném tělese, indikátor instalovaný na odtokové trubce z
otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve
vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v
otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot
vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V
budově se instalují vždy stejné typy indikátorů nebo přístrojů se
snímačem teplot.

(3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí
zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr
na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu
teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému
ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na
společnou přípravu teplé vody v domě.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a
dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro
vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení
vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku
tepelné energie konečným spotřebitelům, se zrušuje.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2007.

Ministr:

Ing. Říman v. r.

Příloha 1

Výpočtové vnitřní teploty a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v
otopném období ve vytápěných místnostech
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------
Druh místnosti s požadovaným stavem vnitřního prostředí Výpočtová Relativní
vnitřníteplota vlhkost
v otopném vnitřního
období vzduchu
theta^1) fíi^2)
°C %
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------
1 Obytné budovy

1.1 Trvale užívané
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje, aj.)
Kuchyně 20 50
Koupelny 24 fíi^3)
Klozety 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50
1.2 Občasně užívané (rekreační) - v době provozu
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje)
Kuchyně 20 50
Koupelny 24 fíi^2)
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50

2 Administrativní budovy

Kanceláře, čekárny, zasedací síně, jídelny 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, hlavní schodiště klozety, aj.) 15 50
Vytápěná vedlejší schodiště 10 50
Haly, místnosti s přepážkami 18 50

3 Školní budovy

Učebny, kreslírny, rýsovny, kabinety,laboratoře, jídelny 20 55
Učební dílny 18 55
Tělocvičny 15 70
Šatny u tělocvičen 20 50
Lázně a převlékárny 24 fíi^3)
Ordinace a ošetřovny 24 50
Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, schodiště, klozety, 15 50
šatny jen pro svrchní oděv, aj.)
3.1 Mateřské školky
Učebny, herny, lékárny 22 50
Šatny pro děti 20 50
Umývárny pro děti, WC 24 fíi^3)
Izolační místnosti 22 50

4 Zdravotnické zařízení

4.1 Jesle
Učebny, herny lehárny 22 50
Šatny pro děti 20 50
Umývárny pro děti, WC 24 fíi^3)
Izolační místnosti 22 50
4.2 Zdravotnická střediska, polikliniky
Ordinace 24 50
Čekárny, chodby, WC 20 50
4.3 Nemocnice
Pokoje pro nemocné 22 55
Vyšetřovny, přípravny 24 55
Koupelny 24 fíi^3)
Operační sály 25 55-65
Předsíně, chodby, WC, schodiště 20 50
4.4 Domovy důchodců a obdobné sociální zařízení
Obývací místnosti (obývací pokoje, ložnice, jídelny, 20 50
jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, kuchyně, aj.)
Koupelny 24 fíi^3)
Klozety 20 50
Vytápěné vedlejší místnosti (předsíně, chodby, aj.) 15 50
Vytápěná schodiště 10 50

5 Hotely a restaurace

Pokoje pro hosty 20 50
Koupelny 24 fíi^3)
Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály 20 50

6 Koleje a ubytovny

Pokoje, hovorny, společenské místnosti 20 50
Společná noclehárna 16-18 50
Umývárny 24 fíi^3)
---------------------------------------------------------------------- ----------------- -------------

1) Výpočtová vnitřní teplota se stanovuje podle ČSN EN 7730, ČS EN
12831:2003, ČSNEN 7726 nebo ČSN 73 0540-3.

2) Hodnoty relativní vlhkosti vnitřního vzduchu vytápěných místností
jsou hodnoty informativní.

3) Relativní vlhkost vnitřního vzduchu se stanoví jako střední hodnota
z celodenního časového snímku vnitřního prostředí daného vnitřního
prostoru.

Příloha 2

Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a přípravu teplé
vody bytů, nebytových prostor a společných prostor bytových budov

a) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění pro průměrnou
výšku stropu místnosti 2,7 m

1. při vytápění ze zdroje tepelné energie 0,6 GJ/m2 za otop. období
s násypnými kotli na tuhá paliva
nebo 0,175 MJ/m2.D°,

2. při vytápění z ostatních zdrojů tepelné energie 0,47 GJ/m2 za otop. období
nebo 0,138 MJ/m2.D°,


b) pro jinou průměrnou výšku stropu místností se hodnota ukazatele
přepočte poměrem skutečné výšky stropu k hodnotě 2,7 m,

c) počet denostupňů D° je určen vztahem


D° = n . (tis - tes),




kde je

n počet dnů vytápění v otopném období,
tis průměrná výpočtová teplota vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách
objektu ve °C stanovená váženým průměrem podle m3 obestavěného
vytápěného prostoru (obvykle lze použít + 20°C),
tes průměrná teplota venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období
ve °C (obvykle se používá průměrná teplota stanovená z denních měření
hydrometeorologických nebo jiných stanic v dané lokalitě)


d) Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody při
měření nebo stanovení spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody

1. v zásobované budově 0,17 GJ/m2.rok
nebo 0,30 GJ/m3,

2. v zařízení její přípravy mimo 0,21 GJ/m2.rok
zásobovanou budovu
nebo 0,35 GJ/m3.

Příloha 3

Stanovení měrného ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na
přípravu teplé vody nebytových budov

Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na vytápění se určí podle:

1,2*(Qfuel;H/ Agross) nebo 1,2*(Qfuel;H/ (Agross * D°))

Qfuel;H dodaná energie na přípravu teplé vody na systémové hranici budovy (GJ/rok)
Agross celková podlahová plocha (m2)
D° počet denostupňů

Měrný ukazatel spotřeby tepelné energie na přípravu teplé vody se určí
podle:

1,2*(Qfuel;DHW/Agross) nebo 1,2*(Qfuel;DHW/VDHW)

Qfuel;DHW dodaná energie na přípravu teplé vody na systémové hranici budovy
(GJ/rok)
Agross celková podlahová plocha (m2)
VDHW množství roční spotřeby teplé vody v (m3/rok)

Vybraná ustanovení novel

Čl. II vyhlášky č. 237/2014 Sb.

Přechodné ustanovení

Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v
budově zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a
odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti této vyhlášky, by měla být instalována pracovní
měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují až po ukončení
životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené
výrobcem těchto zařízení.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické
náročnosti budov.

2) Například ČSN 73 05 40-2.

3) Vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé
užitkové vody mezi konečné spotřebitele.

4) Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

5) ČSN EN 834 a ČSN EN 835.

Zdroj:  https://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-194-2007-sb-kterou-se-stanovi-pravidla-pro-vytapeni-a-dodavku-teple-vody